Enviro news 2023/04

15. srpna 2023
Marek Lahoda

Dubnový výběr zajímavých událostí, názorů a dalších novinek z oblasti klimatu a dalších environmentálních problémů.

Nizozemsko postaví elektrárnu na výrobu zeleného vodíku na moři

Nizozemsko plánuje do roku 2031 postavit zařízení na výrobu zeleného vodíku pomocí elektřiny z větrných farem v Severním moři, zařízení má mít kapacitu 500 MW vodíku ročně. Vodíková elektrárna bude postavena u pobřeží provincie Groningen a na pevninu má být vodík dopravován pomocí již existujícího plynovodu. Nizozemská vláda chce v pobřežních oblastech do roku 2030 postavit tato zařízení o celkové kapacitě 4 GW.

Zdroje:

Německo vypnulo své poslední jaderné elektrárny

Německo po více než 60 letech provozu odpojilo své poslední tři jaderné elektrárny. Původní termín se z konce roku 2022 posunul na 15. dubna kvůli invazi Ruska na Ukrajinu a hrozícímu nedostatku elektřiny na evropském trhu, kvůli čemuž rychle vyrostly její ceny.

Jaderná energetika v Německu byla na vrcholu v 80. letech, kdy země vyráběla až třetinu své elektřiny z jádra. Po nehodě v japonské Fukušimě v roce 2011 se však německá vláda rozhodla jaderné elektrárny postupně uzavřít. Od roku 2011 bylo v Německu uzavřeno 11 ze 17 jaderných elektráren.

Německo jádro nahrazuje obnovitelnými zdroji energie, z nichž loni vyrobilo 44 % elektřiny, a již pouze 6 % z jádra. Finální verdikt nezměnil ani nedávný průzkum institutu Forsa, ve kterém se dvě třetiny Němců vyjádřily pro prodloužení životnosti reaktorů nebo připojení starých elektráren zpět do sítě a pouze 28 % pro jejich definitivní odstavení.

Odchod Německa od jaderné energetiky ohrožuje cíle země pro dosažení uhlíkové neutrality do roku 2045. Z důvodu ochrany klimatu a hrozícího návratu energetické krize se proti odchodu od jádra v otevřeném dopise nedávno postavila také řada renomovaných vědců.

Mezitím Čína, Indie a Rusko plánují nové jaderné elektrárny. Jen Čína má již v provozu přes 50 reaktorů a plánuje 47 dalších, z čehož již přes 20 staví. A dokonce i Japonsko se vrací k jádru. Z globálního hlediska se však renesance jádra nekoná, neboť v současnosti je výstavba jaderných elektráren příliš drahá a cena vyrobené elektřiny již není konkurenceschopná jiným zdrojům, hlavně těm obnovitelným.

Zdroje:

Kácení pralesa v Brazílii pokračuje i za nového prezidenta

Tempo kácení amazonského deštného pralesa v Brazílii neklesá ani po nástupu nové vlády. Nový levicový prezident a někdejší odborář Lula da Silva sliboval, že upřednostní přírodu před zisky, zatím se tak však nestalo. Příčinou je celosvětově rostoucí zájem o hovězí maso na světovém trhu a stálá podpora jeho exportu a rozvoje masného průmyslu brazilskou vládou.

Během předchozí vlády Jaira Bolsonara došlo k masivnímu kácení pralesa za účelem rozšiřování pastvin pro skot, což vyvolalo mezinárodní kritiku a dokonce bojkot některých obchodníků. Poptávka po brazilském hovězím masu ale stále roste, což na globálním trhu nyní tvoří 25 %. Nová vláda zatím nezměnila strategii svého předchůdce a plánuje se vrátit i k exportu hovězího masa do Číny a arabských zemí.

Znepokojení jsou však ochránci přírody. Rozvoj masného průmyslu v Brazílii totiž vede k dalšímu odlesňování pralesa, což není v souladu s mezinárodními závazky pro ochranu klimatu a biodiverzity. Přestože prezident Lula zavedl „Akční plán boje proti odlesňování“ a monitorovací systém pro sledování původu zemědělských produktů, mnozí odborníci zůstávají skeptičtí ohledně jejich účinnosti. Podle portálu G1 rychlost mýcení pralesa meziročně vzrostla o 14 %.

Zdroje:

V Evropě padly dubnové teplotní rekordy

Španělsko a Portugalsko zaznamenaly nejteplejší duben v historii měření, během vlny veder teploty šplhaly až ke 40 °C a zhoršily již tak vážné sucho na Iberském poloostrově. Takto vysoké teploty, až o 20 °C nad normálem, jsou pro duben nevídané a podle klimatologů by tak silná vlna veder téměř nebyla možná bez lidmi způsobené změny klimatu. V důsledku aktuální vlny veder lze stejně jako v loňském roce očekávat několik tisíc předčasných úmrtí. Celosvětově byl duben dle záznamů 4. nejteplejší.

Zdroje:

Lesy jsou ohroženy rychlou změnou klimatu, upozorňuje studie

Zásadní hrozbou současné lidmi způsobené změny klimatu je její bezprecedentní rychlost. Nová studie popisuje dopad na lesy v mírném pásu, konkrétně na západě USA. Lesy se zde přizpůsobují zvyšujícím se teplotám prostřednictvím termofilizace – přibývá stromů, které lépe snáší stres horkem a suchem. Rychlost této transformace místních lesních ekosystémů však za změnou klimatu zaostává zhruba desetkrát. A právě proto nyní častěji odumírají a jsou náchylnější k požárům a kůrovcovým kalamitám. Hrozí tak kolaps celých lesních ekosystémů, které mohou nahradit travní porosty. V průběhu pouhých několika dekád tak mohou vlivem lidské činnosti nastat rozsáhlé ekologické změny.

Zdroje:

NKÚ odhalil řadu pochybení státu při ochraně přírody

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) a Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) vynaložily na ochranu přírody v ČR mezi lety 2019–2020 více než 6 mld. Kč. Národní kontrolní úřad však v jejich hospodaření odhalil řadu pochybení, mezi hlavními: nenaplňování ukazatelů, nestanovení kritérií pro hodnocení, tudíž nesledování přínosů vynaložených prostředků, a nepodání ani jednoho návrhu na zápis předkupního práva do katastru nemovitostí, kvůli čemuž stát přichází o přírodně cenné pozemky. Kontrola ukázala i na chyby při zadávání veřejných zakázek a možné porušení rozpočtové kázně.

Stav významných přírodních lokalit v ČR i EU se neustále zhoršuje a z přírody nadále mizí chráněné druhy i stanoviště. Evropská komise odhazuje roční ztráty v oblasti biodiverzity v objemu 50 mld. eur.

Zdroje:

V EU se v zimě poprvé vyrobilo více obnovitelné než fosilní elektřiny

Navzdory nebo možná spíš právě díky krizovým podmínkám se letos v zimě v EU poprvé vyrobilo více elektřiny z obnovitelných (40 %) než z fosilních (37 %) zdrojů. Příčinou byly především vysoké ceny elektřiny kvůli invazi Ruska na Ukrajinu. Kvůli nim řada podniků i domácností omezily odběr, celkově zhruba o 7 %, díky čemuž se ušetřilo 282 mld. Kč. Přispěla však i mírná zima. Oproti loňské zimě klesla výroba z fosilních zdrojů o 12 %. Situaci naopak nepomohly odstávky francouzských jaderných elektráren.

Zdroje:

Vyšla Zpráva o stavu klimatu v roce 2022, není to čtení na dobrou noc

Rok plný extrémů, zrychlujícího se oteplování oceánů a mizejících ledovců, tak by se dal shrnout uplynulý rok 2022 dle Zprávy o stavu klimatu, kterou pravidelně vydává Světová meteorologická organizace.

Posledních 8 let bylo nejteplejších v historii měření a opět jsme navýšili koncentrace skleníkových plynů na rekordní úrovně. Přitom 90 % z nadbytečné energie, kterou tyto plyny udržují na Zemi, zachytily oceány. Aktuální teplota světových oceánů tak znovu překračuje rekordy, a to El Nino teprve začíná. Problém je to nejen pro korály, ale i pro lidi žijící v pobřežních oblastech, růst hladiny oceánů se totiž neustále zrychluje. Oceány také pohlcují antropogenní CO2, kvůli čemuž se okyselují.

Rapidně rychle mizí také ledovce, např. Švýcarsko ztratilo v loňském roce rekordní objem, celých 6,4 %. A přestože České republice se loni sucho víceméně vyhnulo, zbytek Evropy zažil extrémně horký a suchý rok. Celou zprávu i její shrnutí včetně nejpodstatnějších grafů naleznete v odkazech.

Zdroje: